Poslední generace

Stali se z nich nepřátelé státu. Audioreportáž

Jeseníky jsou hory kouzelné, stejně jako drsné, plné přírodních krás i docela malebných vesnic. Ovšem bylo jich ještě před osmdesáti lety o dost víc. 
 
Jednou ze zaniklých vesnic je Adamov u Karlovic. Dnes už jen slovo na mapě. Jaký byl důvod jejího nepříliš přirozeného konce? Mnohé naznačuje původní název, totiž Adamsthal. Obec po staletí utvářeli lidé, jejichž mateřštinou byla němčina a z nichž se po Druhé světové válce stali nepřátelé státu. Museli odejít. Pak přišli noví osídlenci, ze všech koutů republiky, ale ne nadlouho. Za jakých okolností vesnice definitivně zanikla? Jaký je její příběh? Kdo zde žil? Co se na území Adamova děje v dnešní době? Do těchto otázek a snad i odpovědí uvádí autor reportáže Jakub Holler, v doprovodu nadšence do jesenické historie Martina Sklenáře. 
 
Naděje na obnovu? Zdánlivě nepravděpodobné úvahy o zmrtvýchvstání vesnice rozvíjí nejen reportér, ale překvapivě též starostka Karlovic, kam Adamov katastrálně patří.
 
Reportáž vznikla během autorových studií žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě. Následující rozhovor (od 13:52) s ním vede jeho pedagog Jan Hanák.
 
Autor: Jakub Holler, pedagogické doprovázení: Jan Hanák.

Slušně bydlet a pracovat. Samozřejmost. Nebo ne? Audiodokument

Jaký je život v severomoravském pohraničí? Jaké perspektivy nabízí mladým lidem toužícím po rozletu? Buď má člověk relativně dostupné bydlení tam nebo přijatelnou práci jinde. Co zvolit?
 
Mladý autor Martin Pospíšek zkoumá, nebo spíš se sám hledá v životních možnostech, které jsou spojeny s jeho rodným Šumperkem. Toto okresní město přišlo v posledních třiceti letech o šestinu obyvatel, hlavně z důvodu nedostatku atraktivní práce a dost možná i uspokojivé životní perspektivy. Mladí lidé odcházejí. 
 
Autorský rozhlasový dokument přináší příběhy a názory mladých lidí, kteří se v Šumperku narodili a z města odešli a někteří překvapivě i vrátili a zároveň pohled rodiče, který celkem jasně vnímá, chápe a snad i podporuje, že jeho vlastní děti na návrat ani nepomýšlejí. Je to smutné? Je to pochopitelné? Prostě vývoj nezastavíš? Jak žít na periférii?
 
Snímek vznikl během Martinových studií žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě. Následující rozhovor (od 25:50) s ním vede jeho pedagog Jan Hanák.
 
Autor: Martin Pospíšek, dramaturgie: Martina Pouchlá, pedagogické doprovázení: Jan Hanák.

Byli na základce, když Martinu a Jána zavraždili. Přesto se nebojí novinářské profese. Anebo ano?

Jak pracují se strachem či s proklamovanou křehkostí své generace mladí studenti žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě Kristína Kobolková, Lucie Jančíková, Jakub Kožíšek a Martina Kašná? Ptá se Jan Hanák, jejich pedagog. Zvuk Jerguš Čermák.

Třetí válečné Vánoce

Reportáž a rozhovor s autorkou Inesou Havryk, studentkou žurnalistiky MUNI (na Masarykově univerzitě v Brně).
 
Reportáž přibližuje příběhy lidí na Ukrajině během třetího válečného roku. Prostřednictvím tradičního pokrmu kuťa, symbolických vánočních ozdob a prázdného talíře pro nepřítomné blízké ukazuje, jak silně je rodinné i národní dědictví zakořeněno v každodenním životě. Dojemné výpovědi přibližují bolestný osud rozdělených rodin, ztrátu blízkých na frontě a neochvějnou snahu uchovat si i v čase války alespoň zlomky vánoční radosti a naděje.
 
V následném rozhovoru (od 9:25) Inesa mimo jiné velmi osobně svědčí o tom, jak se vyrovnat s nenávistí, kterou tato válka rozehrála. 
 
Autorka: Inesa Havryk
Pedagogické doprovázení: Jan Hanák
Zvuk: Pavel Zgarba