Poslední generace

Stali se z nich nepřátelé státu. Audioreportáž

Jeseníky jsou hory kouzelné, stejně jako drsné, plné přírodních krás i docela malebných vesnic. Ovšem bylo jich ještě před osmdesáti lety o dost víc. 
 
Jednou ze zaniklých vesnic je Adamov u Karlovic. Dnes už jen slovo na mapě. Jaký byl důvod jejího nepříliš přirozeného konce? Mnohé naznačuje původní název, totiž Adamsthal. Obec po staletí utvářeli lidé, jejichž mateřštinou byla němčina a z nichž se po Druhé světové válce stali nepřátelé státu. Museli odejít. Pak přišli noví osídlenci, ze všech koutů republiky, ale ne nadlouho. Za jakých okolností vesnice definitivně zanikla? Jaký je její příběh? Kdo zde žil? Co se na území Adamova děje v dnešní době? Do těchto otázek a snad i odpovědí uvádí autor reportáže Jakub Holler, v doprovodu nadšence do jesenické historie Martina Sklenáře. 
 
Naděje na obnovu? Zdánlivě nepravděpodobné úvahy o zmrtvýchvstání vesnice rozvíjí nejen reportér, ale překvapivě též starostka Karlovic, kam Adamov katastrálně patří.
 
Reportáž vznikla během autorových studií žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě. Následující rozhovor (od 13:52) s ním vede jeho pedagog Jan Hanák.
 
Autor: Jakub Holler, pedagogické doprovázení: Jan Hanák.

Slušně bydlet a pracovat. Samozřejmost. Nebo ne? Audiodokument

Jaký je život v severomoravském pohraničí? Jaké perspektivy nabízí mladým lidem toužícím po rozletu? Buď má člověk relativně dostupné bydlení tam nebo přijatelnou práci jinde. Co zvolit?
 
Mladý autor Martin Pospíšek zkoumá, nebo spíš se sám hledá v životních možnostech, které jsou spojeny s jeho rodným Šumperkem. Toto okresní město přišlo v posledních třiceti letech o šestinu obyvatel, hlavně z důvodu nedostatku atraktivní práce a dost možná i uspokojivé životní perspektivy. Mladí lidé odcházejí. 
 
Autorský rozhlasový dokument přináší příběhy a názory mladých lidí, kteří se v Šumperku narodili a z města odešli a někteří překvapivě i vrátili a zároveň pohled rodiče, který celkem jasně vnímá, chápe a snad i podporuje, že jeho vlastní děti na návrat ani nepomýšlejí. Je to smutné? Je to pochopitelné? Prostě vývoj nezastavíš? Jak žít na periférii?
 
Snímek vznikl během Martinových studií žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě. Následující rozhovor (od 25:50) s ním vede jeho pedagog Jan Hanák.
 
Autor: Martin Pospíšek, dramaturgie: Martina Pouchlá, pedagogické doprovázení: Jan Hanák.

Domov za hranicemi domova. Audiodokument

Dokumentární sonda do pocitů mladých lidí, když se poprvé vypraví za hranice nejen svého domovského města, ale i země. Co je domov a co by ho mělo tvořit? Či možná spíš kdo?
 
Evropský program Erasmus podporující zahraniční studentskou mobilitu přináší velká očekávání, ale ukazuje se, že i rozčarování. A otevírá generační téma. Mladí lidé opouštějí rodičovský domov, odcházejí za studiem a prací, zařizují si přechodné bydlení po dobu studia či během svých cest a postupem času začínají uvažovat, co to vlastně je domov, nejen střecha nad hlavou, co domov tvoří a jak si ho zařídit podle svého. Co tvoří domov, kde by chtěli strávit kus života, ne-li život celý?
 
Snímek v rozhovorech a niterných dokumentárních situacích zachycuje mladé lidí, včetně autorky, kteří sice na jedné straně hledají svůj vlastní domov, snaží se ho definovat, ale zároveň i trochu tápou a jednou nohou jsou stále ve svém domově rodičovském, kam se i celkem rádi vracejí.
 
Dokument vznikl během autorčiných studií žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě. Následuje rozhovor (od 21:20) mezi autorkou Karolínou Lašákovou a jejím pedagogem Janem Hanákem.
 
Autorka: Karolína Lašáková, dramaturgie: Martina Pouchlá, pedagogické doprovázení: Jan Hanák.

Mentálně postižení. Nebo jinak obdarovaní? Příběh inkluzivního přátelství

Zuzana natočila svou dokumentární prvotinu s přáteli, z nichž jedna, shodou okolností také Zuzana, žije s Downovým syndromem. Prostřednictvím každodenních situací a rozhovorů se svými vrstevníky zkoumá otázky týkající se podstaty přátelství, blízkosti, odlišností i předsudků vůči neznámému.
 
Snímek vznikl během autorčiných studií žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě a získal novinářskou cenu Arnošta Heinricha.
 
Vyprávění plyne klidně, bez zádrhelů, přirozeně, v jakoby vzájemném vyprávění, sdílení přátel, kam je posluchači dovoleno nahlédnout dosti blízce. Uvěřitelné přirozené situace. Jemné a funkční využití hudby, která napomáhá zvukové interpunkci snímku. Stejně jako práce s tichem. Dynamice, plastičnosti vyprávění slouží i jemné zvraty, které postupně přicházejí. Poměrně svižně přestane posluchač řešit Zuzčin Downův syndrom a zaposlouchá se do příběhů a témat, kterými skupina přátel žije a která nastoluje a rozpřádá a jsou to témata přesažná, takže posluchač postupně s protagonisty snímku zavádí ve vlastních myšlenkách hovor, své osobní souznění či polemiku. Inkluze se zdá být dokonalá, vrstevnatá. Jde o autorčinu profesionální prvotinu a je až s podivem, jak zralé dílo to je.
 
Po dokumentu (od 33:50) následuje rozhovor s autorkou. Ptá se Jan Hanák.
 
Autorka: Zuzana Šimerová, dramaturgie: Martina Pouchlá, pedagogické doprovázení: Jan Hanák. Na základě spolupráce podcastu a Masarykovy univerzity s Českým rozhlasem byl dokument v upravené kratší verzi uveden i ve vysílání ČRo Plus.

Byli na základce, když Martinu a Jána zavraždili. Přesto se nebojí novinářské profese. Anebo ano?

Jak pracují se strachem či s proklamovanou křehkostí své generace mladí studenti žurnalistiky na brněnské Masarykově univerzitě Kristína Kobolková, Lucie Jančíková, Jakub Kožíšek a Martina Kašná? Ptá se Jan Hanák, jejich pedagog. Zvuk Jerguš Čermák.

Třetí válečné Vánoce

Reportáž a rozhovor s autorkou Inesou Havryk, studentkou žurnalistiky MUNI (na Masarykově univerzitě v Brně).
 
Reportáž přibližuje příběhy lidí na Ukrajině během třetího válečného roku. Prostřednictvím tradičního pokrmu kuťa, symbolických vánočních ozdob a prázdného talíře pro nepřítomné blízké ukazuje, jak silně je rodinné i národní dědictví zakořeněno v každodenním životě. Dojemné výpovědi přibližují bolestný osud rozdělených rodin, ztrátu blízkých na frontě a neochvějnou snahu uchovat si i v čase války alespoň zlomky vánoční radosti a naděje.
 
V následném rozhovoru (od 9:25) Inesa mimo jiné velmi osobně svědčí o tom, jak se vyrovnat s nenávistí, kterou tato válka rozehrála. 
 
Autorka: Inesa Havryk
Pedagogické doprovázení: Jan Hanák
Zvuk: Pavel Zgarba